MY OPINIONS

Rihanna , Beyoncé a my.

4. november 2014 at 21:34 | Michaela.
Untitled

Znám hodně dívek , slečen , žen které se neustále úrážejí , schazují , ponižují a podobné další věci. Přiznávám. Patřím mezi ně. I když svým výraze, ve společnosti působím úplným opakem. Nerada jsem středem pozornosti , nemám ráda když si mě někdo upřeně prohlíží. Ale dost o mě.

Myslím si , že těm namyšleným slečnám by měl někdo vysvětlit , že s třema kilama make - upu na obličeji v životě moc neprorazí. A také si myslím , že slečny , které se moc neukazují by mohly dokázat mnohem víc , než chodit po ulici se skloněnou hlavou. Vždycky jsem si přála vypadat jako Rihanna nebo jako Beyoncé , jsou to pro mě naprosté bohyně krásy.

Pokud se vzdáš , nic nedostaneš.

4. november 2014 at 14:19 | Michaela.
V poslední době jsem hodně změnila svůj žebříček hodnot , svoje priority a svoje cíle. Možná dospívám či co ? Ale myslím , že takovéhle uvažování mě někam posunolu. Nevím jestli do předu , do zadu nebo do leva , ale každopádně někam ano je už jedno jakým směrem. Nechci si plánovat růžovou budouctnost. Samozdřejmě chci dělat všechno pro to , abych si žila podle svých představ, mám svoje cíle za kterými si půjdu , i když jsem slabší a dost citlivé povahy nechci se vzdávat , pokud ucítím , že něco nejde je to znamení , že mám přidat. Přidám. Protože naděje umírá jako poslední.

Momentálně už třetí den bojuji se zánětem močové měchýře. Ano mami já vím že v zimě nemám vysedávat na studeném. Po téhle zkušenosti si budu sebou ven nosit polštářek , protože nic nepříjemnějšího jsem ještě nezažila.

Kromě malého knírače , kterého jsme si domů přivezli před pár měsíci u nás nedávno ještě přibyl německý ovčák , jsou to miláčci , i když děsně zlobivý.

(1) Tumblr

kam všichni pospícháte ?

31. july 2014 at 19:46 | Michaela.
nechápu , nechápu , nechápu. nechci se někoho dotknout a taky nechci házet všechny do jednoho pytle , protože vím , že jsou i 'rozumné' vyjímky. mám namysli děti/puberťáky , nevím jak je označit , 12-15 let. mnohdy už je to i míň než dvanáct let. partičky respektive ještě malých dětí , zašitý někde v parku aby je nikdo neviděl. posílají si jedno cigáro. strašný frajeři. ano taky kouřím , ale začala jsem před rokem v sedmnácti. proč se sakra snaží tihle mladí být dospělejšími. však ono taky na ně jednou dojde. po pravdě , co bych dala za to aby mi bylo znovu 15 , je mi sice jenom 18 ale když si na to vzpomenu , byli to nejlepší léta.

chápu , že je to všechno dáno dobou , všechno se posunolo. ale proč sakra tolik spěcháte ? mám kolem sebe tolik lidí pod 15 a už mají po.. ano myslím sex. ale jenom proto aby byli zajímavý , lepší než ostatní. proč panebože ? proč ? ano já tady opravdu nechci nikoho urážet ani podobný věci , můj názor je jenom ten , že ani jeden z těch 'dětí' nemusejí nikam pospíchat. přitom já osobně mám hroznej obdiv k lidem , kteří nikam nespěchaj a jsou třeba v mým věku (nemám namysli jen sex). spousta lidí si myslí , že když budou 'pozadu' než jsou ostatní , že je nikdo nepřijme. proč ?

pohybuju se přez školní rok ve městě , kde každý druhý se veze v drogách. v životě bych to nezkusila. fuj. nesnáším drogy , nesnáším lidi , kteří to berou. a když vidím ty hloučky feťáků a okolo nich ty o hodně mladší , jak si od nich něco kupujou , ať už je to marihuana cokoliv , je mi z toho zle. smutno. ve 12 letech jsme ještě s bráchou chodili na dětský hriště na prolejzačky a na houpačky , já si snad ještě ve 13 hrála s panenkama. a jsem neskutečně šťastná . že jsem nevyrůstala s tabletem nebo s mobilem v ruce.

mezi sebou si ani nedokážou popovídat , na facebooku strašný love story ale ve skutečnosti se sotva pozdravěj. tyhle lidi to budou mít v životě hodně těžký , protože polovina z nich neumím normálně komunikovat.

tohle je opravdu téma o kterém já se dokážu bavit pořád , nechápu tuhle generaci. a snad budu radši bez názoru. omlouvám se jestli jsem se někoho dotkla. ale je to tak..

Láska na první pohled ?

11. july 2014 at 18:08 | Michaela.

To Vám povím příběh. Psal se rok 2011 a já nastoupila na střední školu , druhý den nás prváky spojily do jedné třídy. Trapný jak se nikdo s nikým nebavil , každý jsme se navzájem rentgenovali od hlavy až k patě. Seděla jsem se svýma dvouma spolužačkama ve třetí lavici , za náma seděla bandička kluků. Při vcházení do třídy jsem si jich nevšímala , měla jsem před očima jen jediný cíl - volná židle , nikdo se mě na nic neptejte , nekoukejte , neztrapňujte , jdu si sednout. Ovšem nedalo mi to a musela jsem se podívat. Ježiš holky , znáte ten pocit , když zrudnete až mezi palcema na noze ?! No to se mi přesně stalo , seděl tam tmavovlasej chlapec s hnědýma očima. Můj vysněnej princ. A už to bylo , kamkoliv se pohnul tam jsem musela být já , no hlavně nenápadně , a doufala jsem tiše v to , že si mě všimne. Připadala jsem si jako ošklivé kačátko , a když se na mě podíval vyrostla jsem na pár sekund v krásnou labuť.. Prostě to když se Vám někdo šíleně líbí hned na první pohled. No tenhle příběh měl pokračování , ale o tom jindy..

Miluju velký města protože je tam hodně kluků (nemyslete si , že jsem náká.. no jak bych to řekla.. coura, to nejsem já jenom strašně ráda koukám na pěkný kluky). A to Vám povím druhej příběh, v den vysvědčení jsme jeli s kamarádkou do Ústí nad Labem , jelikož jsme tak hloupý a jeden vlak , kterým jsme měli jet domů nám ujel , museli jsme čekat hodinu na další , šly jsme se projít. Procházely jsme ulicemi Ústí , to byla samá hezká tvářička vedle druhý. Ummm. V tom šel on. Nekecám , vypadal přesně jak Harry Styles (trošku kecám , nebyl přesně jako on) , a já jakožto milovnice Harryho , jsem se v tu chvíli snad vznášela nadšením. Moje slova když prošel 'já ho miluju, má nohy jako Harry Styles' (jasně no, první čeho jem si všimla byly nohy , prooč ?!) . On jentak prošel prostě. Achjo. Pořád je mi 18 , ale já se prostě ráda koukám.. Vy ne ?

Když se řekne 'Láska na první pohled' , nutí mě to hodně nad tím přemýšlet , jestli na to věřím nebo ne. Podle mě láska na první pohled by měla trvat napořád , já vím nic není napořád.Ale můj názor. I když můžu říct , že jsem něco takovýho zažila , viz první příběh. A zase na druhou stranu , jdu po městě vidím pěknýho kluka a řeknu že ho miluju , nejsem blázen , samozdřejmě že ho nemiluju , ani nevím jak se jmenuje , kdo to je. Je to spíš jen ten pocit zalíbení nebo něco takovýho. A pokud láska na první pohled není oboustraná , tak je to velký prd a ne láska.

Věříte na lásku na první pohled ?

 
 

Advertisement