DIARY

Nový pejsek.

27. august 2014 at 21:37 | Michaela.
Právě jsme se vrátili z dlouhé cesty , byli jsme si vyzvednout našeho nového pejska. Jelikož nám oba pejsci , který jsem dřív měli zemřeli , chtěli jsme do novýho baráku i nového pejska. Bylo to pořád takový jakože 'joo , jednou si koupíme'. Je pravdou že aspoň mě osobně to mazlení s pejskem strašně chybělo a procházky a podobně. Dneska s mamkou jsme v práci měli chvilku čas , jentak mi řekla že se zkusíme podívat na nějaký inzeráty. První stránka a hned jsme měli jasno. Na inzerát jsme se ozvali , paní se nám ozvala obratem zpátky , že pejska si můžeme vyzvednout třeba hned. Jediná překážka byla přemluvit taťku , překvapivě to netrvalo ani moc dlouho. Takže odpoledne jsme vyrazili. Bylo na výběr jen ze dvou , já kdybych mohla vezmu si hned oba , jelikož mi bylo toho druhýho líto , že tam takhle zůstane. No ale našeho mazlíka jsem si vybrali , už ho máme doma. Je úžasnej. Je to trpasličí knírač. Teď jako malinkej vypadá strašně jak yorkšír. No bude to miláček. ♥


NÁŠ MALÝ EDÝ.

kuřecí kung-pao.

29. july 2014 at 21:11 | Michaela.
řekla bych že počasí 29. července celkem na prd , a nejenom dneska. to je akorát počasíčko na spaníčko. já jsem vždycky v tom ošklivým počasí tak unavená , ale zase je mi líto jít spát , protože mi to přijde zbytečně porfláknutej kousek dne. no jelikož se mamka ráno pustila do velkýho úklidu tak já jsem se pustila do žehlení. snad nejhorší domácí práce co existuje. vždycky mě to přestane bavit po vyžehlení dvou triček. odpoledne jsem vyrazila s holkama na drink , bylo to fájn , po dlouhý době jsem pořádně pokecali. všechno to zase pořádně zdrbli jak je u nás zvykem. holky mě šli pak kousek vyprovodit , nesnáším večer chodit sama domů. no ovšem co se mi nestalo , jediná cesta která k nám vede je hlavní silnice , na který samožrejmě přez den jezdí nejvíc aut , večer už moc ne , ale našlo se pár borců , který mě vytroubili , a jeden. to jsem opravdu měla strach a myslelal jsem že snad začnu utíkat. projel kolem mě takovou rychlostí. za chvilku se vrátil , otočil se a projel znovu , a takhle asi třikrát , už jsem jenom čekala kdy zastaví , naštěstí než se stačil vrátit po čtvrtý už jsem zašla na polní cestu , takže už mě neviděl. haha. ale fakt tohle moc nemusím , ještě nějaký frajery , který jentak pořvávaj z auta a bůhví co. no. dneska jsem si ještě stihla udělat nehty , zase. už asi 3 dny mám hroznou chuť na kutečí kung-pao. miluju kuřecí kung-pao.
XO. Michaela .

také neradi chodíte večer samy domů ?

Všechno je jednou poprvé.

17. july 2014 at 11:31 | Michaela.
Dobré ráno , nebo dopoledne. Zdálo se mi za noc snad půl milionu snů. Úplně o všem. Zdálo se mi o blogu , to se mi ještě nikdy nestalo. Je to taková pitomost , ale bylo to tak živý. Ale psát to tu nebudu , by jste se mi smáli , je to jasný. Se stydím. No ale proč ten nadpis ? Zvadla mi kytka , jediná kterou jsem v pokoji měla , chudinka se už se skoro plazila po zemi , tak jsem jí po sto letech cákla trošku vody. Ale vypadá jak když jí přejelo auto. Včera jsme byli kupovat s našim držáčky na poličky , tak jsem si koupila novou květenu , hoho. Prý se nemusí zalejvat. Takový jsou dělaný přímo pro mě , ale nikdy se mi to nestalo , že by mi takhle umřela před očima. Nebo ne před očima, já na ní moc nekoukám protože kdyby jo tak jí zaleju. Takže svoje poprvé se zvadlou kytkou mám za sebou. Zpět k těm poličkám , nedávno jsme se přestěhovali do no nového baráku. Konečně mám pokoj sama. No neměla jsem ještě stůl , takže mi taťka udělal novej , nádhernej , dokonalej. No jelikož chci mít bílo fialovej pokoj takže stůl i poličky jsou bíle , a všechny doplňky chci fialový. Jsem uplně spokojená , bych nejradši na tom stole spala a muckala se s poličkama. Fotky mého nového stolu budou v celém článku. Teď je tu totiž prostor pro mě.
 
 

Advertisement
Reklama