tímto článkem se dostáváme přesně do poloviny mé desetidenní challenge. téma pátého dne je - kdo je mým hrdinou. není to batman ani superman ani třeba mr.bean (mr.bean snad není žádnej hrdina). mým hrdinou je můj děda. tatínek mojí mamky. nemám pohádkového dědu s fajfkou a v houpacím křesle s knížkou nebo s denním tiskem. vlastně si nedokážu představit kdyby takový měl být. vůbec by mu to s prominutím neslušelo. můj děda prošel hodně operacemi , má problémy se zády , neustále ho bolí noha , díky tomu nemůže spát. je po operaci oka , takže na jedno moc nevidí. vlastní autoservis. ve svých 56 letech chodí každý den běhat , hraje volejbal. samožrejmě nechci ho tu nějak vychvalovat , vím že i starší pánové sportují , ale obdivuju ho , že i přez ty všechny bolesti , které má dokáže toho tolik.

pro mě je děda nejlepší chlap na světě. chtěla bych mít jednou takového. není sobec , radši dá ostatním než sobě. pomoc bere jako samožrejmost , ať se to týká maličkostí nebo peněz. svoje děti i náš vnoučata se snaží vést tou nejlepší cestou. nikdy neřekne udělej tohle ale tohle nedělej. řekne svůj názor a je na nás jestli si rozbijem ústa nebo zvolíme tu lepší volbu. nikdy jsem o dědovi nepochybovala , vím že je nejlepší a když si něčím nejsem jistá on to ví. on pomůže. byl vychováván tvrdým režimem , jeho táta , můj pradědeček , kterýho jsem nikdy nepoznala byl tvrďák. děda na nás není tvrdý , jen se snaží zabránit právě tomu aby jsme nenarazili. ale ví , že každý z nás si musím tím projít sám ať tím dobrým tak i tím špatným. děda je můj vzor , je to férový chlap a všechno řeší na rovinu je to ten typ člověka co na srdci to na jazyku , všechno jde ven , nebere si servítky prostě to řekne. ale nikdy to s nikým nemyslí špatně ať je ten člověk jakýkoliv. díky němu jsem se naučila jednat s lidmi jinak než jsem kdysi jednala , nechávala jsem si srát na hlavu (pardon) ale pokud se mi něco nelíbí řeknu to , nechci být tím obětním beránkem , nebo terčem do kterého se budou všichni trefovat jen proto , že se neumím ubránit.
jako každý člověk má u můj děda své mouchy , tím , že jedná narovinu si občas trošku rejpne. někdy má dost blbé přímpomínky , které dokáží člověka naprosto odrovnat a už je vlastně jedno jak to myslel.
jsem mu hrozně vděčná za to co pro mě dělá , pro nás všechny , má tři vnučky a byl by schopný se pro nás rozkrájet. jsem mu taky vděčná za to jak se o nás , on i s babičkou , postarali když jsme byli s mamkou samy. pomáhali nám jak se jen dalo. dali ikdyž neměli. objetí od dědy je vždycky to nejsilnější a nejhezčí. díky bohu za něj. je to můj hrdina.

Comments
Bože to je dojemné'( Závidím ti dědu, já už žádného nemám.. Jde vidět že ti na něm záleží a to je dobře)) Když jsem si přečetla že každý den běhá doslova mi spadla pusa'D Nikdy jsem neviděla běhat starší lidi, no teda big respect'D))
Já nemám žádného hrdinu (snad až na tátu) ale moje největší hrdinka je moje mamka. Byla hodně vážně nemocná už ve svých 23 letech a všechno to zvládla, .. a navíc mě i s bráchou v době svých největších depresí a bolestí skvěle vychovávala, neříkám že jí nepomáhal táta, ale on byl často v práci nebo na stavbě a ona na nás byla sama.
Je přesně taková jako tvuj děda až snad na ty operace, prošla 3 operacemi, kvuli té nemoci jinak žádné jiné nemá..
krasně si to napsala je to nadherný:)
velmi pekny clanok :)
úžasný článok :) ja keby som mala napísať článok na nejakého svojo hrdinu fakt by som teda nevedela čo napísať :/:)
Tento článek ti moc chválím:)) Moc krásně napsaný!:)
Dlouho jsem přemýšlela, kdo by to byl u mě. Z těch, co znám je taky děda a asi z těch, co tak neznám je Martin Rota (YT channel: Naprosto Retardovaný; Martin Rota; věděcké kladivo), který má berle a ,,šplhá" po horách. Nějakým důvodem asi i Heath Ledger. Nevím proč, ale prostě pro mě hrozně znamená. Škoda, že už ho určitě nikdy nepotkám (vždycky je naděje, ale u něj ne:/) Jak nad tím tak přemmýšlím, tak by mě napadlo asi milion, milion lidí. A každý je asi nějakým způsobem hrdina, tím svým. Tyjo. Docela jsem se zamyslela.
Nevím, jak to nějak napsat, ale asi tak, že každý je hrdina a nebo taky nikdo. Kdo ví. Asi nepopíšu, co nějak myslím:D Sakra!
- Marpa sem taky nemusela, ale pak sem ho viděla v Brně a pak vydal Emmu a já sklapla a miluju ho:D<3
Napsala jsi to krásně :) pro mě je mým hrdinou zase máma :) chtěla bych mít taky dědu :/ mě oba umřely a mám jen pradědu, který je díkybohu přímo báječný :3
Krásný článek, četl ho děda? :-)
Páni... to bylo krásný. :) Máš určitě úžasnýho dědu. :D