na tohle téma jsem se těšila asi nejvíc. i přesto , že v ten den mi do smíchu moc nebylo , a ani pár týdnu po tom ne. ale co bych se s Vámi nepodilala o své zkraty. jsem takový magnet na trapasy. musím zaklepat , dlouho se mi už nic takového nestalo , tak snad to tímhle článkem nějak nepřivolám. napíšu Vám 2 moje trapasy , které se mi staly na stejném místě a to ve vlaku. nebo spíše u vlaku. ježiš , jenom si na to vzpomenu a musím se smát.

už je to dva roky zpátky co se stal můj první velkej trapas. byla to neděle jako každá jiná , a jakou každou jinou neděli jsme jeli na intr. jezdili , ještě takový ty starý vlaky , se dvěřmi na kliku. sešli jsme se a nastoupili do vlaku , nikde nebylo místo , proto naše skupina asi 10 holek seděla v prostoru , kde se ukládali kola a podobně. celou cestu byla výborná atmosféra všichni jsme se bavili , byla sranda pořád jsme se smáli , skoro dvou hodinová cesta utekla jak voda a přišla chvíle kdy jsme měli vystupovat. vzali jsme s všechny zavazadla já hodila na záda batoh do roku jsem vzala cestovku a čekala až pár holek předemnou vystoupí , s kamarádkou zamnou jsme si z něčeho dělali srandu. přišla jsem na řadu vystupování , a zrovna v tu chvíli jsem kamarádce chtěla říct něco děsně důležitýho , jeden schod , druhej schod , začali jsme se smát a já se otočila za sebe. zatmění. ležela jsem na zemi s tím batohem na zádech a jentak opodál jsem slyšela známý záchvaty smíchu mých kamarádek. jaksi jsem zapoměla na třetí schod a zkutálela jsem se na zem. viděla jsem jenom tmu , nechtěla jsem vstát. nademnou stála asi o 2 hlavy menší kamarádka a chtěla mě zvednout , všichni se mi jenom smáli , ale nikdo jinej mi nechtěl pomoct. nevěděla jsem jestli se mám smát nebo brečet , ale když jsem viděla ty mraky lidí co stojí na nástupišti a zírají na mě , i přes tu šílenou bolest jsem se zvedla vzala svojí tašku a odešla jsem , no spíš odkulhala. po chvíli mi to taky přišlo vtipný takže jsme se tomu všichni zasmáli.
ještě ten večer jsem šla na pohotovost. smáli se mi , a řekli že simuluju , druhý den jsem měla nohu jak sloní hlavu. odjela jsem tedy k nám do nemocnice , kde se hrozně divili , že vůbec můžu chodit , skončila jsem s přetrhanýma vazama v kotník na 4 týdny s nohou v sádře. ha.

moje druhý příhoda z vlaku , nebyla tak bolestivá. byl pátek a my odjížděli z intru. na nástupišti bylo fakt hrozně moc lidí a mezi nima i [tehdy pro mě jen kluk na kterého jsem se mohla dívat] můj bývalý. byla jsem tam s holkama on s bandou kluků. a vedla nás stála ještě jedna skupinka holek , které jsem znala jen od vidění. přijel vlak a všichni se nahrnuli ke dveřím , já z naší party nastupovala jako poslední , zamnou byli ty holky a hned u nich i on. stoupla jsem na druhý schod a najednou mi na pravé noze zbyla jen ponožka. ježiš marja , mě nenapadlo nic jinýho než zakřičet 'já nemám botu!' záhadným způsobem se mi vyzula a zapadla až pod vlak. jedna z neznámých slečen mi botu ochotně podala. rychle jsme si jí nazula a pokračovala dál. když jsem to vyprávěla holkám , které už dávno seděli mohli se po* smíchy , já teda taky , ale bylo mi trapně už jenom kvůli tomu že to on viděl , a kvůli tomu co jsem zakřičela a že jsem to opravdu zakřičela. on si sedl vedla nás přez uličku a celou dobu se na mě smál. no jasně že půlka vlaku ze mě měla srandu. no ještě aby ne žejo.
S RUDÝMA TVÁŘEMA A S ÚSMĚVEM.
xo . michaela .

Comments
To mě se zase takové trapasy nedějí :D to jsou spíš takové maličkosti kterým se směju :D A většinu si ani nepamatuju. Ale jednou jsem byla s kámoškou v obchodě a zapomněla jsem vrátit košík a šla jsem s ním po chodníku asi 200m (naštěstí) :D a já že proč na nás tak lidi zírají a pak že mám v ruce košík tak jsem ho šla vrátit :DA strašně jsme se smáli.:D
P.S. nechceš spřátelit?:)
Neboj, nejsi sama komu se dějí trapasy, mě se taky pořád něco stává, hlavně ve škole, jak naschvál před nejhezčíma klukama..:DD taky se tomu potom směju, když si na to vzpomenu..:DD přeju, aby se ti trapasy nadále vyhýbali ;-)
ty máš příhody s těma vlakama :DD
vůbec nevim při čem bych se cejtila trapnějš :D nejvíc se vždycky cejtim trapně když se rozflákám a všichni to viděj :DD
Omlouvám se předem, ale jak ty to vyprávíš, tak já to mám přímo před obličejem a musím se smat, protože si mě hodně pobavila :D hlavně to s tou botou, jak si zakřičela, protože to připomíná mě..já zase jednou šla od rybníku..a lidí jako máku tam bylo a tam byla louže no ale taková bahenní..tak já jdu a koukám po lidech a bota v tý louži a já jdu a najednou "ježíííš, moje botaa ,sakra ona mi tam uvízla" no všichni se začnou koukat, a já nohu celou špinavou a brečela jsem smíchy :D ale s tím prvním trapasem teda, já bych ti pomohla, to se mi nikdy nestalo a doufám že ani nestane, v nemocnici jsem nikdy nebyla a ani nechci :D :)
ty máš teda zážitky :D úplně to vidím před sebou, jak se to stalo :D máš prostě z pekla štěstí :D já už taky zažila hodně trapasů, ale nikdy jsem neskončila až v nemocnici :/ muselo to bolet...
Ou! Tak teda ten první pád ti rozhodně nezávidím :-/ to musela být pekelaná bolest, ale je fakt že mě se běžně stává že jdu po schodech a bud jich pár přehlídnu nebo si jeden přidám :D
Každopádně si fakt mužu oproti tobě pískat a to sem si říkala že nic nemuže být horší vyválet se v kaluži plné hnoje :D
Chudáku, to muselo bolet ten pád! :/
Já trapasy dělám pořád, jsem na ně magnet :D Teda žádnej nebyl tak drastickej, abych skončila v nemocnici :D Dějou se mi takový klasický věci, jakože třeba šel naproti mě pěkněj borec a řekl "čau" a myslela jsem, že to je na mě, tak jsem taky pozdravila a usmívala jsem se jak debil, později jsem zjistila, že za mnou celou dobu šla jeho kámoška, a ten pozdrav byl vlastně na ní :D Tohle se mi stává pořád, je to hrozně trapný :D Pak na mě vždycky čuměj jak na blbce.
Niesi sama čo je magnet na trapasy :D ja vždy ked niekam idem niečo trapne sa mi stane :/
Jako česnečka, ta je u nás taky teda docela na denním pořádku (trochu přeháním) , ale to spíš kvůli tátovi. Ten totiž běhá za hasiče, má miliony známých takže pořád je nějakej důvod slavit:D
Koukám že na ty vlaky máš štěstí :D, "já nemám botu" :DD asi bych se zachovala stejně, chodit bosky by se mi nechtělo:D)
děkuji :) pracuji na tom :D
to první mi nepřipadá až jako takovej trapas, ale asi bych se trochu nepříjemně trapně cítila no :D když se mi něco takového stane s kamarády tak se obvykle můžu potrhat smíchy, ale tebe to spíš asi hodně bolelo (ta noha a tak)
Tak to jsou dost pěkný trapasy :DD ty vlaky jsou asi nějaký prokletý :D ten první tě docela lituju,protože mít sádru na noze 4 týdny to je fakt pain :X
Tak to moje trapasy jsou mnohem horší :D Ale i tak nic příjemnýho
Ježiš, to je hrozný. Trapasy se mi také stávají často:D Takže lidi, kteří jsou se mnou, mají o zábavu postaráno:)
hej tak ten první byl docela v pohodě chuděro ale ten druhý jsem zaboha nemohla dočíst jak jsem se u toho mega smála :DD úplně ta představa, že za tebou stojím a ty '' ježišmarjá nemám botu '' :D:D:D:D no já bych se asi počůrala na místě :D už tak že jsem měla dělat co za monitorem :D
to se stává no :D mě se ted taky stal trapas ve vlaku, vlak přijel a já chtěla nastupovat a průvodčí křičí "vedle" tak nastupuju do posledního vagonu a ona zas "vedle" pak mi došlo, že se bude ta část odpojovat a já si mám nastoupit blíž k lokomotivě :D ale takové kraviny dělá každý, asi nemám vyloženě trapas, který bych si pamatovala a hodně se za něj styděla.
ta druhá příhoda je roztomilá, kor když ste se pak dali dohromady :D :)
ta první je trochu bolestivá :/ :D
já jsem přímo továrna na trapasy :DD
Ten druhý trapas je zábavnější, máš zkušenost :D A aspon skelej zazitek do zivota :D (y)
Tú prvú príhodu nezávidím, nohu ako slon by som nechcela mať a už vôbec nie v sadre. A tá druhá je náhodou zlatá! Našťastie mne sa takéto veci nestávajú, abo si na ne len nespomínam :D A ďakujem k prianiu k narodeninám :)